Jednou ze základních potřeb člověka je mít kde bydlet. To platí zvláště v našich podmínkách, kdy zimu prakticky nelze překonat venku. Toho jsou si vědomy i úřady, a to již po velmi dlouhou dobu. I proto se staví nejrůznější ubytovny a útulky pro bezdomovce.

Ovšem právě tyto také musí mít ze zákona možnost, jak nás kdykoliv písemně kontaktovat. I v dnešní digitální době totiž platí, že co je psáno, to je dáno. To je i důvodem, proč se mnohé úřední listiny stále posílají klasickou poštou. Ale kam?

domov je pro každého člověka důležitý

Tuto otázku vyřešilo zavedení trvalého bydliště. Jedná se o adresu, kterou má daný člověk zaregistrovanou na úřadě a má ji i napsanou na občanském průkazu. Zde by se měl nejčastěji zdržovat a mělo by jej zde být možné zastihnout.

Jistě, to není vždy možné, neboť například mnozí mladí lidé studující vysokou školu tráví většinu roku na koleji. Také některá povolání vyžadují hodně cestování, kdy se člověk doma příliš neohřeje. Příkladem může být třeba řidič tahače.

stále více lidí bydlí v paneláku

I v takovém případě však musí mít svou adresu uvedenu, a v pravidelných intervalech alespoň jednou za čtrnáct dní si vybírat poštu, případně mít někoho, kdo jim ji převezme a zavolá, pokud pro něj bude ve schránce důležitý dopis.

Samozřejmě se můžeme ptát, jak je to s lidmi, kteří stálý domov nemají. Koneckonců každý z nás potkal za svůj život minimálně jednoho člověka bez domova. Ti pak mají nejčastěji jako své trvalé bydliště uveden obecní či městský úřad obce, ve které se zdržují. I oni však mají povinnost na něj pravidelně zajít a zjistit, zda na ně nečeká nějaký úřední dopis.

Ovšem to není ani zdaleka vše. S trvalým bydlištěm není spojena jen povinnost, ale také právo. Jednoduše řečeno, z dané adresy nemohou být odejiti (pokud se samozřejmě nejedná o podnájem a oni neporuší smlouvu), což může mnohé lidi chránit před tím, aby byli například po rozvodu vyhozeni na ulici. I to se totiž může stát.