I kdyby člověk sebevíc chtěl, neobejde se v životě za všech situací jenom s jedněmi botami. Kdysi tomu tak sice i u nás často bývalo, a byly doby, kdy poddaný lid dokonce ani žádné boty neměl, ale dnes už je jiná doba a ten, kdo by měl jen jediný pár bot, by byl považován za někoho tak jaksi „sociálně slabého“. Tedy za chudáka nebo pochybnou existenci, od nichž bývá nejednou lepší držet se raději dál.
Většina z nás má tedy doma více párů bot. Někdo jich má sice jenom několik, zatímco jiný jich má tolik, že je snad ani nelze unosit, ale každý jich máme aspoň tolik, aby se jimi daly uspokojit běžné potřeby, které my lidé v tomto ohledu běžně míváme.

špičky bot

Někdo tak má boty třeba do práce a k nim nějaké boty na volný čas a papuče na doma, někdo má navrch i nějakou obuv pro společenské události, pro tu či onu příležitost. A je jasné, že lidé, kteří vyrážejí aspoň někdy do přírody, mají obuv určenou i pro tyto účely.

Samozřejmě, chce-li si někdo jenom tak odběhnout za slunného počasí někam na louku opodál, nepotřebuje žádné zvláštní obutí a vystačí si klidně i s těmi nejobyčejnějšími teniskami. Ale pokud jde o někoho, kdo se vydává do přírody častěji a dál, kdo putuje klidně i hodně neudržovaným terénem, kdo míří nejednou třeba do hor nebo do lesa, ten už potřebuje dokonalé boty i pro tento účel. A to určitě ne (jenom) pro parádu. Cesta terénem dá totiž zabrat jak člověku, tak i jeho botám. A tak je záhodno mít obuv, která i toto vydrží.

hnědá bota

A nezáleží jenom na výdrži takových bot, ale pochopitelně i na bezpečí a pohodlí, jež tyto nabízejí. Protože v přírodě může být celá řada situací a vlivů, které by dokázaly člověku znepříjemnit život. A když má tento trekové boty, má jistotu, že se mu i v tom nejhorším terénu bude chodit jako v bavlnce. A o to přece jde. Nikdo nechodí do přírody jen proto, aby si nadělal puchýře a pak doma skučel bolestí. Když lze mít boty, u kterých je to vyloučené.