Chtěli byste být chudí? Zbytečná otázka, že? Každému je přece jasné, že chudí být nechcete. To nechce nikdo. Každý chce mít naopak tolik peněz, aby mu zbývaly vždycky a aby si tedy mohl koupit cokoliv, co zatouží mít, a aby nemusel nikde dělat dluhy. A když chceme být my lidé do jednoho solventní, je jasné, že pro to něco děláme. Vyděláváme si peníze a když to jde, průběžně si nějaké z nich i spoříme. A tak by nám to mělo s penězi vycházet. Ale jsou i lidé, kteří nejen že nedokážou nějaké peníze naspořit, ale nevyjdou s nimi ani v běžném životě. Nedokážou tím, co mají, zaplatit všechny své výdaje a dostávají se tím do problémů. A když nechtějí opravdu špatně dopadnout, musí se s takovými problémy nějak vypořádávat.
A co dělají lidé, aby vyžili třeba i s docela malými příjmy? Musí se omezovat a někdy si i brát půjčky, když je to už vážně zlé. A pak se to nějak zvládá.
Ale než takovým lidem pomohou půjčky, musí se tyto samozřejmě někde sehnat. A kde se dá uspět? Teoreticky v bankách. Ale skutečně jenom teoreticky. Tam lidé doloží v listinné podobě všechny své příjmy a další pozitiva, smíří se s tím, že se nahlédne do jejich registrů dlužníků, a měli by onu zmíněnou pomoc dostat. Jenže tam někdy bohužel nakonec půjčku přece jenom nedostanou. Protože prý nejsou tak dokonalí, jak si to banka přeje.
A když někdo neuspěje v bance? Pak to může zkusit řešit i s pomocí hypotéky bez registru. A ta může být na rozdíl od bankovních půjček skutečnou pomocí, která zachrání lidi v nouzi. Tady se peníze získají, i když mají žadatelé dost daleko k dokonalosti a panují jisté pochybnosti o jejich schopnosti splácet. Protože tady se ručí nemovitostí. A každý, kdo nebankovní hypotéku dostane, tak splácí, aby o ni nepřišel. Aby mu byla půjčka pomocníkem a nepřipravila ho jenom zbytečně o majetek.
Prostě si lze půjčit. A kdo získá půjčku, získá možnost vést normální život.
